Není. I když média obvykle hází všechny digitální peníze do jednoho pytle, pod povrchem jsou obrovský rozdíly. Zkopírovat zdrojový kód Bitcoinu nebo jiné kryptoměny je jednoduché. Proto dnes existují tisíce kryptoměn a stále vznikají další. A spousta z nich třeba i sdílí některé z podstatných vlastností Bitcoinu – ať už je to pevný strop počtu mincí nebo systém těžení. Tady ale veškerá podobnost končí. Jedinečnost Bitcoinu spočívá mimo jiné v těchto jeho vlastnostech:
Bitcoin chrání nejvýkonnější síť v historii lidstva. Úspěšný útok na ni je dnes ekonomicky i prakticky neproveditelný. Nikdo na světě nemá dostatek peněz, minerů a elektřiny, aby mohl nad touto sítí, generováním nových bitcoinů a potvrzováním transakcí převzít kontrolu.
Na dodržování pravidel nedohlíží hrstka vyvolených, ale desetitisíce obyčejných lidí po celém světě, kterým doma běží jejich vlastní, nenáročný kontrolní uzel, tzv. Full Node. I kdyby se domluvili všichni těžaři světa a zkusili změnit pravidla, např. že chtějí mít možnost vytěžit víc než jen 21 milionů bitcoinů, tahle „armáda obýváků“ jejich nové bloky prostě nepotvrdí a nepřidá do blockchainu. Uzly samozřejmě neprovozují jen nějací nadšenci, ale i firmy a organizace nebo instituce.
Tvůrce Bitcoinu, Satoshi Nakamoto, se jednoho dne rozloučil a zmizel. Neexistuje tak žádný šéf, centrála, marketingové nebo právní oddělení, které by pod tlakem úřadů (nebo z chamtivosti) mohlo chtít změnit pravidla hry. Neznamená to, že by Bitcoin zamrzl v čase. Vyvíjí se, ale jakoukoliv změnu musí přijmout ekonomická většina sítě – tedy provozovatelé uzlů. Je to proces pomalý a tak je to správně.
Ostatní kryptoměny, říkáme jim altcoiny, naopak zůstávají tak trochu „firmou“ vždy. Se svým otcem zakladatelem, nadací a rozpočtem. Navíc vždy udělají nějaký ten kompromis, aby se v početné konkurenci lépe prosadily. Bitcoin staví svou bezpečnost a odměňování na principu Proof of Work, tj. na důkazu odvedené práce.
Většina dnešních TOP altcoinů přešla na mechanismus Proof of Stake a jeho varianty, kdy pravda v síti není podložená vynaloženou energií, ale množstvím uzamčeného kapitálu. Kdo vloží víc mincí, má větší slovo. Co mi to jenom připomíná? 🤔 A jiné sítě raději rovnou obětují decentralizaci a spoléhají na několik málo ověřovatelů transakcí, jen aby nabídly rychlé a levné transakce. Rozdílů je více, ale tohle jsou podle mne ty největší.
V březnu 2026 americké úřady SEC a CFTC začaly klasifikovat některé altcoiny jako komodity. Doposud to, na rozdíl od Bitcoinu, byly cenné papíry. To, že stát dá na altcoiny stejný razítko jako na Bitcoin, ale neznamená, že mají stejné složení. Na výše sepsaném se tím nic nemění.
Speciální kategorií jsou tzv. stablecoiny a tady už opravdu zbystři, obzvlášť pokud o kryptu uvažuješ jako o cestě „mimo systém“. Stablecoiny jsou kryptoměny s uměle udržovanou hodnotou v poměru 1:1 ke státním penězům, takže jde de facto o digitální dolary (v drtivé většině) spravované komerčními firmami či bankami. Budou o tobě vědět všechno, ony jsou správci databáze a mohou tvoje mince zablokovat. O nějaké decentralizaci nebo soukromí si tu můžeš nechat leda tak zdát.
Ještě o level výš jsou CBDC – digitální měny centrálních bank, tedy státní peníze, které se tváří jako Bitcoin, akorát že vůbec. Jsou jeho úplným opakem.
A jedeme dál. Existují i projekty, a není jich málo, jejichž zakladatelé si na začátku pro sebe zdarma vyrobí (nejde ani omylem o těžbu jako u Bitcoinu!) miliony mincí z ničeho a další mince se snaží prodat ostatním. Rozjedou masivní marketingovou kampaň plnou slibů, zaplatí influencery a vytvoří kolem projektu pozdvižení a velké očekávání, tzv. hype.
Jakmile jim na lep sedne dostatečné množství běžných lidí a svými nákupy vyženou cenu dostatečně vysoko, zakladatelé své mince s obrovským ziskem prodají. Tím naopak srazí cenu ke dnu a drobným investorům zbydou jen oči pro pláč. Klasické pump-and-dump schéma. Mincím takových projektů říkám (nejen já) – dámy prominou – shitcoiny. Možná by teda v nadpisu této kapitoly měla být spíš ikonka naleštěnýho 💩.
Další skupinou jsou memecoiny. Poslyšte příběh o úplně prvním z nich. To takhle koncem roku 2013 jeden markeťák z recese tweetnul: „Investuju do Dogecoinu, jsem si celkem jistej, že to je další velká věc.“ a připojil tehdy populární internetový meme se psem plemene Shiba Inu. Přečetl si to programátor na druhé straně zeměkoule, a protože žádný Dogecoin neexistoval (!), za pár hodin ho vyrobil – zkopíroval kryptoměnu Luckycoin (což už byla kopie Litecoinu), v aplikaci změnil název na Dogecoin, nastavil všude dětský font Comic Sans a jako logo použil toho psa.
Lidi s tím dlouho jen tak blbli, hodnotu to nemělo žádnou. Pak kolem toho za vydatného přispění influencerů, médií a jednoho výstředního miliardáře (nemam ho rád ➜ nebudu ho jmenovat, ale modří už jistě vědí) bylo pozdvižení a cena vystřelila až na neuvěřitelných 13,50 Kč! Kdo tehdy prodal, udělal dobře.
Ještě tahle libůstka a slibuju, že s tím hanopisem už končím. Žily byly NFT (Non-Fungible Tokens, nezaměnitelné tokeny) – digitální obrázky nebo předměty, obvykle vydávané v kolekcích. I když si to mnozí myslí, NFTčka většinou nejsou „vytesaná“ v blockchainu, protože by to stálo nesmysl. I bez toho se ale v březnu 2021 jedno takové prodalo v aukční síni Christie’s za 69,3 milionu dolarů. Třetí nejvyšší částka za dílo žijícího umělce!
Dnes má 95 % NFT kolekcí hodnotu přesně nula. Z drtivé většiny jsou tedy NFTčka jen předražené „certifikáty na nic“, které lidi kupovali v naději, že je později prodají dráž někomu jinému. Ale někdo to třeba vidí tak, že trh se jen pročistil.
Všechny tyhle z mého pohledu pochybné projekty a trendy spojuje jedna jediná věc: chamtivost. Lidé zkrátka touží po rychlém zbohatnutí a vždycky se najde někdo, kdo tuhle jejich potřebu uspokojí a ještě se na tom bez skrupulí napakuje. V kryptu stejně jako kdekoliv jinde. Nenaděláš nic.
Když se podíváš na historický vývoj kryptoměn od roku 2009 až do současnosti, na pozicích 2 až N uvidíš střídající se kryptoměny. Litecoin, o kterém se v době jeho slávy mluvilo jako o digitálním stříbru, dnes není ani v celosvětovém TOP20 podle tržní kapitalizace. Bitcoin vždy byl a je číslo 1. A z výše napsaného je myslím zřejmé moje přesvědčení, že i nadále bude. Zkopírovat Bitcoin se vším všudy zkrátka nejde. Stejně jako nejde podruhé objevit oheň.
Aby bylo jasno: Všechny ty alternativy Bitcoinu přicházejí a odcházejí i proto, že po něčem takovém je (a nebo už není) poptávka. A stejně jako v jakémkoliv jiném oboru, i ve světě kryptoměn se každý může svobodně rozhodnout, do čeho dá svoje peníze. Mít část svých prostředků v altcoinech, stablecoinech atd. může pro někoho perfektně dávat smysl. Já se rozhodnul pro Bitcoin. Ne hned a ne za den. Musel jsem si projít vlastní cestu a na ní se naučit a pochopit spoustu věcí.
Kdybych měl vybrat jedinou věc, kterou bych chtěl, aby sis zapamatoval, byla by to tahle: Co platí pro Bitcoin, nemusí platit (a často neplatí) u jiných kryptoměn.