🙋 Často kladené dotazy

Platím za provozování mineru někomu poplatky?

S tímto minerem, a jeho nastavením ode mne, neplatíš. Pouze těch pár korun za elektriku ze zásuvky.

Budu z toho mít nějaké reálné peníze?

Upřímně, na vydělávání, průběžný/pasivní příjem apod. to s takto malým výkonem není. Těžíme takzvaně „sólo“ – každých 10 minut všechno nebo nic. Jiný druh těžby s tímhle prckem ani nedává smysl. Ale kdyby to tam náhodou přeci jen cinklo, odměna dělá aktuálně přes 3 bitcoiny.

Musím z toho platit nějaké daně?

Velmi zjednodušeně řečeno: Dokud bitcoiny nesměníš za koruny nebo jinou státní měnu, a nebo si za ně nekoupíš třeba auto, finančák to nezajímá. Navíc od února 2025 platí u fyzických osob v ČR pro kryptoměny stejná pravidla pro osvobození od daně z příjmů jako např. pro akcie, tzv. časový a hodnotový test.

Proč bych měl platit poplatky za bitcoinovou transakci, když u banky je to zadarmo?  

Řek sis o to sám [čti bude to trochu delší]. Není to tak dávno, co si i banky účtovaly poplatky za transakce. Dnes obvykle ne, ale ty poplatky nikam nezmizely, jen se přesunuly. Pojďme si ukázat, co všechno se musí stát, aby obchodník měl jistotu, že za své zboží či služby dostane zaplaceno, když v obchodě vytáhneš kartu.

Obchodník si musí pronajmout terminál, ke kterému kartu přiložíš ➜ terminál pošle dotaz zpracovateli platby (pronajímateli terminálu) ➜ ten přepošle dotaz karetní společnosti ➜ ta předá dotaz tvé bance ➜ banka se podívá na záznam o tvém účtu, jestli je na něm dostatečný zůstatek a vrátí odpověď, která musí zase hezky krok za krokem probublat zpátky přes všechny ty články v řetězci. Trochu jak „O kohoutkovi a slepičce“ nebo „Hobit: cesta tam a zase zpět“, co?

Že chce vydělat obchodník je nabíledni. To samé ale chce celá ta právě vyjmenovaná armáda prostředníků. Reálně se tvoje peníze ještě nikam nepřesunuly, ale každý už si uloupnul svůj skrytý poplatek. A ten nakonec stejně zaplatíš ty, ve zvýšené ceně zboží nebo služby, jen se o tom nemluví.

A nyní to srovnejme s Bitcoinem. Hned na začátku, ještě než platbu vůbec odešleš, uvidíš, jaký bude poplatek. Dokonce ho můžeš i měnit – podle toho jak na platbu spěcháš. Mezi tebou a protistranou stojí pouze bitcoinová síť, tvořená uzly a minery. Uzly vše kontrolují a protože Bitcoin je navržen tak, aby cokoliv zkontrolovat bylo jednoduché, žádnou odměnu za to nedostávají.

Minery naopak odvádějí tu nejtěžší dřinu. Propůjčují svůj výpočetní výkon (a pálí elektřinu) k tomu, aby se platby potvrdily, bezpečně zamkly do nového bloku, a nevratně zapsaly do účetní knihy. A právě za tuhle odvedenou práci a zabezpečení sítě dostávají minery jako odměnu poplatky z transakcí a nové bitcoiny.

Navíc, pokud chceš zaplatit nebo poslat někomu drobné okamžitě, existuje pro Bitcoin tzv. Lightning Network, síť rychlých platebních kanálů, která je přesně na tohle stavěná. A za určitých okolností jsou na této síti poplatky nulové. Opravdu nulové, ne jako v bance, skryté.

Když trefíme ten jackpot, kam se to pošle?

Teď je v mineru nastavená jedna z mých bitcoinových adres, aby jeho oživení bylo pro kohokoliv co nejjednodušší. Pokud máš vlastní, můžeš si ji nastavit. Stejně jako věříš ty mně, že o odměnu za vytěžený blok se s tebou rozdělím, věřím i já tobě. 🤝A pokud žádnou bitcoinovou peněženku a adresu nemáš, ale chtěl bys, můžeme to spolu projít. Nepotřebuješ k tomu občanku ani banku, jen je potřeba si předem promyslet nějaké věci.

Na různých místech webu zmiňuji, že je Bitcoin transparentní. Neplatí to jen pro těžbu, ale i pro transakce, zůstatky, samotný kód a nebo pravidla sítě. Zpátky k adrese – každý, kdo ji zná, se může podívat, jestli na ní něco přišlo (v našem případě odměna) nebo z ní odešlo. Nemůže se tak stát, že bych tě podfoukl a tvrdil, že odměna nedorazila.

Zároveň však Bitcoin dbá na soukromí. Když se postupuje správně, nikdo nepozná, komu patří ten který miner nebo adresa. Pokud to sám neprozradíš. Tlačítko níže tě vezme na tu přednastavenou adresu.

Není v tom mikrofon nebo kamera?

Není. Hardware, na kterém je miner postavený, je open-source a kdyby do něj výrobce přidal „štěnici“, která by odesílala zvuk nebo obraz kamsi do internetu, ajťácká komunita by na to přišla, není ji kam schovat.

Může se mi přes to někdo nabourat do domácí sítě nebo do počítače?

Zařízení komunikuje pouze se specializovaným serverem z bitcoinové sítě, tzv. poolem, žádá si od něj práci a odevzdává mu výsledky. Nemá žádné nástroje k tomu, aby skenovalo tvůj notebook, mobil, televizi nebo jiná zařízení ve tvé síti. Pokud přesto chceš pro svůj klid něco udělat, nejjednodušší je připojit miner přes tzv. Guest Wi-Fi (síť pro hosty). Pokud je dobře nastavená, není z ní přístup do tvé hlavní domácí sítě.

Je Bitcoin vůbec legální? Nezakážou ho?

Ve většině světa je vlastnictví bitcoinů naprosto legální. Dokonce ho dnes nakupují už i velké banky a státy. Ty zároveň zavádějí pro Bitcoin různé formy regulací (AML, KYC, MiCA, Travel rule, DAC8, ...). Z pohledu Bitcoinu to sice není plus, ale je to neklamná známka toho, že státy začínají Bitcoin brát stejně vážně jako tradiční měny. Středoamerický Salvador ho dokonce přijal jako oficiální státní platidlo. Z opačné strany spektra stojí za zmínku Alžírsko. V této severoafrické zemi je kriminalizováno cokoliv spojeného s Bitcoinem (a kryptoměnami obecně), včetně propagace. 

Ví (nebo pozná) někdo, že mám Bitcoin?

Odpověď na tuhle otázku záleží na dvou věcech: jak se chováš ty a kdo to zkoumá.

Často se říká, že Bitcoin je anonymní, ale přesnější je pseudonymní. Všechny transakce s Bitcoiny se zapisují do tzv. blockchainu. To je taková účetní kniha Bitcoinu a je veřejně přístupná. Úplně každý se do ní může podívat a zkoumat všechny transakce, které se kdy staly. U kterékoliv transakce uvidí, že z adresy ABC odešlo tolik a tolik bitcoinů na adresu XYZ. Neuvidí tam ale žádná jména, e-maily, telefonní čísla ani bydliště. Jen ty bitcoinové adresy jako pseudonymy vlastníků.

Pokud si bitcoiny koupíš na kryptoburze, ve směnárně nebo kdekoliv, kde při registraci musíš ukázat občanku, burza (a díky výše vyjmenovaným regulacím i stát nebo úřady) ví, že tahle konkrétní adresa a mince na ní patří tobě. Pokud si koupíš bitcoiny od kamaráda, v bitcoinovém bankomatu bez zadávání osobních údajů, nebo je vytěžíš, spojení mezi bitcoinovou adresou a tvou reálnou identitou neexistuje – pokud je nějakou vlastní aktivitou nepropojíš.

Důležité je i to, kdo se dívá. Běžný zvědavec uvidí v blockchainu jen změť znaků. Dnes už ale existují specializované analytické firmy, které disponují obrovským množstvím dat a pokročilými nástroji na analýzu blockchainu. Sledují, jak se mince v síti přelévají, a dokážou tvou identitu odhalit – zvlášť pokud uděláš chybu a například si pošleš anonymně nabyté bitcoiny na stejnou adresu, kterou jsi před tím použil na burze. Tvé soukromí je tedy zejména ve tvých rukou.

Ohrožují Bitcoin kvantové počítače nebo AI?

Nedáváš mi úplně lehký otázky! :) V médiích se vcelku pravidelně vynořuje téma ohrožení Bitcoinu kvantovými počítači. Málokdy se však dočteš, že kvantové počítače jsou potenciální hrozbou pro veškeré současné šifrování – používané nejen Bitcoinem, ale i na internetu, v bankách, diplomacii nebo v armádě.

Současná asymetrická kryptografie je mimo jiné založená na páru soukromý-veřejný klíč. Asymetrie spočívá v tom, že lze jednoduše ze soukromého klíče odvodit veřejný, ale naopak nikoliv. Klasické počítače nedokážou z veřejného klíče zpětně vypočítat ten soukromý. Jediná možnost je zkoušet nepředstavitelné množství kombinací, jednu po druhé, což by trvalo miliony let.

Toto kvantové počítače mění, protože umí testovat velké množství kombinací najednou. Představ si to jako obrovské bludiště se spoustou dlouhých slepých uliček. Klasický počítač se v něm chová jako panáček – postupně prochází jednu uličku = kombinaci po druhé. Kvantový počítač se v takovém bludišti chová jako kapalina – nateče do mnoha míst = prozkoumává je současně.

Ještě v březnu 2026 panovalo všeobecné přesvědčení, že dosažení potřebného výkonu kvantových počítačů je desítky let daleko. Posledního března však tým Google Quantum AI vydal zprávu, že k prolomení šifrování postačí mnohem menší výkon, než se doposud předpokládalo. To zafungovalo jako rozbuška zatím poslední mediální bomby na téma „reálné útoky na Bitcoin už v roce 2030“.

Reakce nezávislých fyziků a světových odborníků na kvantové počítače jsou střízlivější. Ti krotí senzaci se slovy, že pravděpodobnost skutečně funkčního útoku do roku 2030 – tedy v nejbližších čtyřech letech – je stále extrémně malá. Zároveň ale varují, že v horizontu deseti let už je to 50 na 50. Otázka tedy nestojí jestli, ale kdy, tento čas se pomalu krátí a příští odhady mohou být zas o něco méně optimistické.

Práce na možnosti aktualizovat Bitcoinu na tzv. kvantově odolné šifrování běží už několik let. Cíl je připravit všechny prvky sítě tak, aby bylo možno bitcoiny přesunout na nové, bezpečné typy adres nejpozději do roku 2029. V dubnu 2026 byla např. představena další, vylepšená verze post-kvantových podpisů nebo způsob nouzové záchrany pro opozdilce. V tomto ohledu jsem tedy optimista.

Možná jsi slyšel o borcovi z Walesu, který v roce 2013 omylem vyhodil disk s přístupem k cca 8 000 BTC. Dnes mají astronomickou hodnotu, ale pořád jsou to drobné ve srovnání s více než jedním milionem BTC na adresách, u kterých se předpokládá, že patří Satoshi Nakamotovi. Tyto a další mince, ke kterým pravděpodobně nikdo nemá přístup, a tedy je není jak přesunout, zůstávají v nadcházející kvantové éře tím největším terčem a otazníkem. To je ale spíše filozoficko-společenská otázka než technická.

Pro tebe a naši malou bílou krabičku mám dobrou zprávu. Samotnou těžbu Bitcoinu kvantové počítače neohrožují.

Co se týká umělé inteligence, ta kryptoměny přímo miluje, protože to jsou jediné peníze, se kterými může zacházet i bez toho, aby si musela zakládat účet v bance. Přesto je tu jeden háček. Jak jsme si už řekli o něco výše, blockchain je veřejný a identitu vlastníků chrání to, že se místo jmen používají adresy v podobě dlouhých shluků znaků.

AI je ovšem jako Sherlock Holmes, Hercule Poirot a slečna Marplová v jedné osobě. Detektiv, který nikdy nespí a exceluje v hledání složitých vzorců. Hrozí tak, že supervýkonná umělá inteligence dokáže v budoucnu pospojovat i ty nejmenší digitální stopy ze všech historických transakcí a odkrýt tak identitu některých uživatelů. Mince ti tedy sice neukradne, ale o soukromí bys přijít mohl.

Zajímavost z konce roku 2025: AI agent se dostal mimo uzavřené kontrolované prostředí a začal bez povolení těžit kryptoměny.

Vypadá to, že kvantové počítače klepou na dveře a AI si už dnes dělá, co chce. Přesto za hrozbu, i když stále teoretickou, považuju něco úplně jiného – jadernou fúzi. Zkus si tipnout proč. Mou mentální exhibici na toto téma najdeš zde. Varování pro slabší povahy: je to takové hutnější a ne úplně optimistické čtení :)

Kam to mám v bytě postavit?

Polička nebo pracovní stůl v blízkosti Wi-Fi je pro miner ideální. Nenechávej ho na přímém slunci nebo na radiátoru. Elektronice taky nedělá dobře vlhkost a miner v tomhle není výjimka, takže ani jako designový prvek koupelny nebo kuchyně se úplně nehodí :)

Jak může tenhle mrňous zvládat tak složité výpočty?

Tohle je jeden z nejrozšířenějších omylů. Těžba nejsou složité výpočty, ba právě naopak. Obtížnost těžby spočívá v tom, že je potřeba těch výpočtů provádět obrovské množství, co nejrychleji a co nejlevněji.

Můžu těžit na svém počítači?

Můžeš, ale upřímně, vykašli se na to. V lepším případě ti jen stoupnou účty za elektriku, v tom horším ti něco v počítači odejde. Pokud chceš vyšší výkon, pořiď si domácí miner se specializovanými čipy, který bude mít menší spotřebu než tvý PC, ale z hlediska výpočetní síly mu to natře neuvěřitelným způsobem.

Pro srovnání:

• náš miner má při spotřebě 1 W výkon 1 MH/s, prakticky nic tě to nestojí

• našlapaný PC žere cca 400 W a jeho výkon bude kolem 150 MH/s

• základní domácí miner se spotřebou 20 W má výkon 1 200 000 MH/s

Je potřeba něco dodávat?

Jen pro úplnost, kdyby tě třeba napadlo těžit na mobilu. Jde to, ale nejspíš brzy odděláš baterku nebo rovnou celý mobil. Nehledě na to, že celá řada aplikací, slibujících zbohatnutí těžbou na mobilu je jen podvod.

Vyplatí se mi koupit si domů velký miner?

Jednoznačně nevyplatí. Pokud nemáš schopnosti MacGyvera, opravdu hóóódně levnou elektriku, kvalitní elektroinstalaci, skvěle odhlučněný sklep a využití pro vygenerované teplo, vůbec na to nemysli. Je mnohem jednodušší, levnější a bezpečnější si bitcoiny prostě koupit.

Těžba je energeticky náročná a plýtvá vodou!

Ta náročnost není chyba někde v programu, ale důležitý bezpečnostní prvek, kdy samotná fyzika nutí všechny hrát poctivě. Zároveň to motivuje těžaře k neustálému tlaku na vlastní efektivitu a snižování nákladů.

Jedním z přístupů je vyhledávat co nejlevnější energii. A nejlevnější je ta nevyužitelná! Kdesi jsem četl přirovnání těžby Bitcoinu k hovniválovi – bere odpad, který nikdo nechce a přeměňuje ho na něco užitečného a cenného. Tím odpadem mohou být např. přebytky z obnovitelných zdrojů (které by jinak bylo potřeba odpojit, aby nedestabilizovaly přenosovou síť v době nízkých odběrů), nebo metan na ropných polích, který v lepším případě je nedokonale spalován bez dalšího užitku, v horším volně vypouštěn do atmosféry.

Pálit ve velkém elektřinu z rozvodné sítě, pouze pro těžbu, dnes nedává v žádném ohledu smysl. Smysl však dává začlenit těžbu do běžných procesů, kde potřebujeme generovat teplo. V Nizozemsku minery vytápějí skleníky s tulipány. V newyorském Brooklynu jsou teplem z těžby vyhřívány lázeňské bazény. A ve Finsku se v rámci pilotního projektu jednoho z největších světových těžařů předává teplo z minerů do systému dálkového vytápění desetitisícového města.

A teď jak je to s tou vodou. Těžba vodu nespotřebovává, Bitcoin není parní lokomotiva, která vodu ohřeje, vypustí jako páru a ve stanici jí musí opět doplnit. Je-li to možné, minery se chladí vzduchem, což je nejlevnější řešení. Pokud to možné není, například v poušti u solární elektrárny, přichází na řadu tzv. imerzní chlazení, kde jsou minery ponořeny ve speciální kapalině a voda se v omezeném množství vyskytuje maximálně v uzavřeném chladicím okruhu, který funguje stejně jako chlazení tvýho auta. Vzpomeneš si, kdy jsi naposledy dolíval nebo měnil chladicí kapalinu?

Na závěr se vraťme ještě jednou k té energetické náročnosti a zkusme se na ni podívat z jiného úhlu – ve srovnání s klasickým bankovním sektorem. V porovnání s ním vychází Bitcoin jako velmi efektivní. Nepotřebuje totiž stavět a udržovat klimatizované kanceláře na prestižních adresách, dojíždění zaměstnanců, provozování milionů bankomatů a flotil pancéřovaných dodávek převážejících hotovost ani všechny ty prostředníky mezi obchodem a tvou bankou, kteří také mají své kanceláře, zaměstnance atd.

Dole v patičce webu píšeš „Bitcoin, Not Crypto“. Není to to samé?

Není. Více jsem se o tom rozepsal na samostatné stránce ₿ Bitcoin, Not Crypto.

Proč tahle krabička netěží radši nějaké ty novější kryptoměny? Vždyť by to víc sypalo.

Různé kryptoměny používají různé algoritmy. V mineru je specializovaný čip, který je navržen a vyroben tak, aby perfektně uměl počítat právě ty bitcoinové hashe. Stejný algoritmus používá jen zlomek nepříliš úspěšných kryptoměn, těžit je tedy nedává příliš smysl. Navíc se většina novějších kryptoměn dnes už vůbec netěží. Přešly na jiný systém, kde nerozhoduje vynaložená práce a vložená energie. Funguje to například stylem „kdo vloží víc mincí, ten má větší pravomoc a právo inkasovat odměnu“.

Máňa říkala, že Bitcoin je už zastaralý a pomalý, a že ty nové kryptoměny jsou rychlejší a lepší. Je to tak?

Rychlejší síť většinou neznamená „lepší peníze“. Každá kryptoměna, Bitcoin nevyjímaje, musí řešit tzv. Blockchainové trilema – nemožnost dosáhnout nejlepší úrovně decentralizace, bezpečnosti a rychlosti zároveň. Bitcoin je pomalejší naprosto záměrně. Je to daň za tu absolutní bezpečnost a nezávislost postavenou na decentralizaci.

Další rozměr tomu přidávají změny pravidel. Když je chceš změnit u Bitcoinu, postup na to existuje a jeho součástí je přesvědčit o přínosu navrhované změny komunitu (vývojáře, těžaře, provozovatele uzlů, burzy, ...). Takže něco jako referendum o změně ústavy. U jiných kryptoměn se v nadsázce sejde pět vývojářů na pivu a změní kód přes víkend. A je to tak v pořádku, každý si může vybrat. Máňa se možná rozhodla dávat své peníze do něčeho takového, já ne :)

A mimochodem, i Bitcoin má možnost posílat platby bleskově a (téměř) zdarma – prostřednictvím Lightning Network – nadstavby, která těží z bezpečnosti a decentralizace Bitcoinu. Časem bych tu o LN chtěl mít víc než jen několikařádkové heslo ve slovníku. Pokud bys nemohl vydržet, googluj, zdroje jsou. 

Může někdo vytvořit „Bitcoin 2.0“, který ten původní nahradí?

Kdokoliv může vzít zdrojový kód Bitcoinu, zkopírovat ho, přejmenovat a spustit. Děje se to vlastně pořád. Možná jsi četl tu tenkou knížku, do který ses mi pak podepsal. Pamatuješ na Freddyho a jeho „Fredcoin“? Abys ale doopravdy nahradil Bitcoin, musel bys zkopírovat i tu obrovskou důvěru lidí, jeho historii a hlavně tu síť uzlů a minerů (včetně toho tvého), která ho udržuje v chodu a zabezpečuje. Znám okřídlené „Nikdy neříkej nikdy“, ale v tomhle případě bych to risknul a vsadil na to, že se to nikomu nepovede.

Jiné kryptoměny ale slibují, že vyřeší všechno od umělé inteligence až po světový mír…

Přesně tak – slibují. Většinou proto, aby nalákaly další investory do svého projektu. Bitcoin neslibuje nic. Jen tu prostě je a ze své podstaty nedovolí žádné bance ani politikovi přifukovat množství bitcoinů v oběhu (a snížit tak hodnotu těch tvých) tím, že jich natisknou víc, jako to dělají s fiat měnami. Funguje takhle už spoustu let. A to vlastně docela stačí.

Proč jsi mi to vlastně dal? Co z toho máš ty?

Udělal jsi / udělali jste mi radost k mým padesátinám. A já jsem si (ano, opravdu je tam „si“) taky chtěl udělat radost. Tím, že dám přátelům a lidem, na kterých mi záleží, možnost seznámit se a jednoduše pochopit význam a přesah Bitcoinu.

Sám jsem si ve svých začátcích kladl otázky, které tě nejspíš taky napadají nebo teprve napadnou. Najít na ně odpovědi někdy bylo intuitivní, jindy se mi hledaly hůř a déle (i proto, že neexistoval tenhle web 😎). Zkrátka mi chyběly souvislosti. Bitcoin není jen technologie, je to i změna myšlení. A ta vyžaduje čas, čtení, přemýšlení a odnaučování se věcí, které jsem do té doby bral u peněz jako samozřejmost.

Ber tedy ten miner jako vstupenku do světa Bitcoinu, kterou jsem si mohl dovolit pořídit a věnovat ti jí. Stejně jako sepsat k němu vše na tento web. Protože nejlíp se to chápe, když to máš doma, vidíš to fungovat a můžeš si k tomu v klidu něco srozumitelného přečíst. V tom psaní mám v plánu ještě pokračovat. Stačí takto? A taky už se samozřejmě třesu na tu polovinu odměny, kterou vytěží právě tvůj miner! :)

Je něco, co se ti na Bitcoinu nelíbí?

Ano. I když Bitcoin urazil už ohromný kus cesty, stále je pro nováčky technologicky dost nekompromisní a komplikovaný. Peněženka, správná úschova seedu, passphrase, adresy jako dlouhé nicneříkající změti znaků a tak dále. A k tomu ta jeho puberťácká volatilita, kdy cena lítá nahoru a dolů. To všechno je daň za finanční svobodu a nezávislost. Prakticky stavíš vlastní banku. A neseš veškerá rizika. Best practices, jak by taková banka měla být koncipovaná, by vydaly na mnoho článků. Zároveň si ale uvědomuju, že to je takový povzdech „z pohodlí měkkýho gauče“, s elektronickým bankovnictvím (a mnoha dalšími vymoženostmi) 24/7 v mobilu.

Na světě žije přes miliardu lidí, kteří si z různých důvodů nemohou založit ani běžný bankovní účet. A pro ně Bitcoin není investice na důchod, ale jedna z možností, jak zlepšit život sobě nebo své rodině. Tito lidé si nejspíš nikdy hardwarovou peněženku za několik tisíc nekoupí. Jejich modus operandi je čistý pragmatismus: levný smartphone a seed na papírku pod matrací, pokud vůbec. Třeba ani nevědí, že vlastní chybou mohou o vše přijít. Ale vědí naprosto přesně, že jejich státní měna kvůli vysoké inflaci den za dnem ztrácí svou hodnotu takovou rychlostí, že i současná volatilita Bitcoinu je proti tomu prd.

Jak a proč vlastně Bitcoin vzniknul?

Tohle je velmi stručná odpověď, která by zasloužila daleko více podrobností. Z ČKD by se ale stala knížka. Třeba ta, kterou jsi možná už četl a do které ses mi pak podepsal. O tom, jak si děti mezi sebou nejdřív vyměňovaly služby, pak kamínky, mince atd. V ní je krásně a jednoduše shrnutý přechod od barterového obchodu k hledání ideálního platidla, a některé problémy současného finančního světa: tisk nových peněz, jejich záměrné a prakticky trvalé znehodnocování.

A přesně jako reakce na tyto nešvary vznikl Bitcoin. Jeho tvůrce, Satoshi Nakamoto, ho spustil na začátku roku 2009, v době celosvětové finanční krize, jako nezávislou alternativu k tradičním bankovním systémům, které tehdy musely být zachraňovány státy z peněz daňových poplatníků. Nejen tehdy.

Říkal jsi, že „nové bitcoiny nejde dotisknout“. Co se tedy stane, až se vytěží všechny?

Nejdou, je to zapsáno v kódu Bitcoinu. Až budou všechny mince vytěženy, těžaři už nebudou dostávat žádné nové mince, odměnou jim budou pouze poplatky za transakce, které lidé v síti budou provádět.

Zajímavost: 9. března 2026 byl vytěžen blok číslo 939 999 a společně s ním 20miliontý bitcoin. Trvalo to něco málo přes 17 let. Zbývá tedy vytěžit poslední 1 milion bitcoinů. Necelý, ale to teď nechme stranou. Tipni si, jak dlouho to bude trvat... máš? 

Odměna za vytěžený blok se každé přibližně čtyři roky (přesně 210 000 bloků) snižuje na polovinu. Vytěžit ten poslední milion tak bude trvat ještě 114 let, tedy do roku 2140. 

Co když se ten Bitcoin rozbije, nebo ho někdo vypne?

V tom je právě jedno z kouzel Bitcoinu. Nejde vypnout, nemá žádného ředitele ani centrálu, kterou by šlo zavřít nebo zabavit servery. Běží na milionech zařízeních rozmístěných po celém světě – včetně téhle tvojí krabičky. Pokud se některé z nich od bitcoinové sítě odpojí, z libovolného důvodu, síť stále budou udržovat v chodu ty zbývající.

V květnu 2021 Čína ze dne na den zakázala na svém území těžbu kryptoměn. Tehdy se musela odpojit spousta velkých těžařů a celkový výkon (hashrate) sítě se propadnul o více než 50 %. A máme tu i celkem čerstvý případ z USA, kde koncem ledna 2026 řádila bouře Fern. Část tamních těžařů se odpojila v důsledku výpadků proudu, část dobrovolně a předem, aby energetické síti odlehčila. Tím došlo k dočasnému poklesu hashrate o 12 %. V obou případech bitcoinová síť i nadále bez problémů fungovala. 

K čemu nutně muselo dojít je prodloužení doby vzniku nových bloků a tedy potvrzování transakcí. Ovšem pouze do okamžiku přepočítání obtížnosti sítě, tedy nejdéle po dobu 14 dní. Pak se obtížnost těžby snížila. Jakmile těžaři naskočili zpět, nové bloky vznikaly naopak rychleji, ale opět jen do přepočtu globální obtížnosti. Z hlediska Bitcoinu se tedy nestalo nic mimořádného.

Aby Bitcoin zaniknul, muselo by dojít k výpadku internetu a elektřiny na celé planetě současně. A pokud by něco takového opravdu nastalo, příčina zřejmě bude tak zásadního charakteru, že budeme všichni řešit úplně jiné věci než Bitcoin.